Teoretické a výpočetní modely

Modelování raných fází osvojování hlásek

Aby bylo možné zjistit, zda a jak se lidský plod učí z okolního řečového signálu, je nezbytné porovnat populace z různých jazykových prostředí. Ve studiích s ještě nenarozenými (nebo právě narozenými) miminky jsou nábor pokusných osob i samotný sběr a vyhodnocení dat nesmírně citlivými procedurami – o to víc, když se jedná o experiment ve dvou různých zemích. Je tedy zásadní, abychom před takovým experimentem měli velmi precizně formulovanou hypotézu a predikce: musíme tedy vědět, co a jak testujeme, jaké možné výsledky očekáváme a co by mohly znamenat. Výpočetní modely a simulace jsou v tomto ohledu velmi užitečné – umožňují (opakovaně) simulovat testování vysokého počtu účastníků z mnoha různých jazykových prostředí v relativně krátkém čase.

V tomto projektu simulujeme, jak by se plod vystavený české a španělské řeči naučil hlásky svého jazyka, konkrétně /a e i o u/, a také jejich krátké a dlouhé varianty. Tyto dva jazyky mají velmi podobné hláskové systémy, které se mírně liší v akustických detailech. Naše dosavadní výsledky ukazují, že český a španělský plod se budou částečně lišit v tom, co se o hláskách svého rodného jazyka naučí. Náš model předpovídá, že při narození bude české dítě lépe rozlišovat kontrast eo (např. slova les–los), zatímco španělské dítě bude lépe rozlišovat ea (např. slova peso–paso, neboli váha–krok). Studie o tomto virtuálním experimentu je popsána v tomhle článku a v létě 2020 ji budeme prezentovat na virtuální konferenci Cognitive Science society meeting. V mezičase probíhají další napínavé simulace…

Naším spolupracovníkem na tomto virtuálním experimentu je Paul Boersma z University of Amsterdam.


Projekty