Jazyk napříč situacemi a dialekty


Variety a dialekty češtiny

Zkoumáme, jak se mění zvuková podoba (řeč) češtiny v závislosti na regionu, vzdělání, věku a sociální třídě.

V minulosti jsme publikovali důkladný popis vokálů současné mluvené češtiny ve středních Čechách. Doporučujeme aktuální článek o fonetické podobě moravskoslezské variety češtiny, Context-induced shift in Silesian Czech speakers od našich kolegů Šárky Šimáčkové a Václava Jonáše Podlipského (2023). O tom, jak vzdělávání a ortografie mění zvukovou podobu regionální variety ve Slezsku u dospívajících jsme reportovali v prezentaci Conflicting effects of orthography on the de-regionalization of adolescent speech (Šimáčková et al., 2023).


Vliv dialektu na osvojování jazyka, percepci a produkci řeči

V prvním experimentu zjišťujeme, zda se kojenci učí hlásky efektivněji od mluvčího, jehož přízvuk je pro jejich rodný jazyk (češtinu) typický, než od mluvčího s netypickým (např. cizím) přízvukem. Děti ve věku od 4 do 10 měsíců jsou vystaveny jednak projevům mluvčích se standardním českým přízvukem, jednak projevům mluvčích s atypickým, cizím přízvukem. Předběžné výsledky (prezentované v tomto posteru) naznačují, že nejmladší, tj. čtyřměsíční děti dávají přednost typickému přízvuku před cizím, zatímco starší děti zřejmě takové preference nemají. Čtyřměsíční děti jsou nyní testovány na to, zda rodilé mluvčí nejen raději poslouchají, ale také se od nich efektivněji učí nové hlásky a lépe rozeznávají slova. Více se dozvíte v popisu projektu Learning to recognize words: a cross-dialectal perspective.

U dospělých jsme také testovali, jestli dialekt (konkrétně slovní přízvuk, který se liší mezi středočeským a moravskoslezským dialektem češtiny) hraje roli v tom, jak rozeznávají slova v proudu řeči (Native variety influence on speech segmentation in a novel language, Podlipský et al.).

Tyto experimenty je prováděn společně s Václavem Jonášem Podlipským a Šárkou Šimáčkovou (Univerzita Palackého v Olomouci).

Materiály k přečtení:


Vliv dialektu na sociální preference a postoje: předškolní věk

Ve druhém experimentu testujeme, zda předškolní děti preferují spíše svoji lokální mluvu než dialekt z jiného regionu a zda je taková preference modulována vlastní jazykovou/dialektovou zkušeností dítěte. O dětech i dospělých je známo, že dávají přednost mluvčím s rodilým přízvukem před mluvčími s přízvukem cizím: například děti si raději hrají s vrstevníkem, který má rodilý přízvuk; také spíše uvěří tvrzením, která pronesl mluvčí s rodilým přízvukem, než těm, která pronesl někdo s přízvukem cizím.

V tomto projektu zkoumáme, zda podobné preference u dětí existují i u přízvuků regionálních. Předškolní děti ze dvou regionů, středních Čech a Slezska, kde se mluví značně odlišnými dialekty češtiny, byly testovány na jejich společenské preference. Děti si prohlédly fotografie dalších dětí a uslyšely některé z nich hovořit v domácím dialektu a jiné v dialektu cizím. Byly požádány, aby uvedly, se kterým ze dvou současně prezentovaných dětí by si chtěly hrát. Výzkum měl za cíl ukázat, zda regionální přízvuk má podobné účinky, jaké byly dříve zaznamenány u přízvuků cizích, a zda je tento účinek modulován zkušeností jednotlivých dětí s různými nářečími češtiny. Aktuálně je sběr dat u konce. Z našeho výzkumu vyplývá, že kromě regionu, kde dítě vyrůstá, závisí také na jeho věku. Výsledky ukazují, že mladší děti ve věku 5-6 let měly tendenci se spíš přiklonit ke svému rodnému dialektu a častěji si volily kamarády mluvící jejich rodným dialektem. U starších dětí jsme ale tento trend nezachytili.

Tento experiment byl náplní studentské stáže v rámci programu Otevřená věda a výsledky experimentu byly prezentovány v článku v Československé psychologii.

Navázali jsme designově stejným experimentem, ve kterém jsme zkoumali vliv cizího přízvuku. Děti stejně jako v předchozím experimentu poslouchaly nahrávky vrstevníků, které se lišily přízvukem. Poté si vybíraly, s kým by si raději hrály. Účastnily se dvě skupiny předškolních dětí z Prahy: monolingvní a bilingvní. Zkoumali jsme, jestli bilingvismus, tedy odlišná jazykový zkušenost dětí, dané preference ovlivňuje. U obou skupin se projevila preference k vrstevníkům s rodilým, standardním přízvukem, nicméně v bilingvní skupině byla tato preference průměrně o 11 % nižší. Výsledky jsme reportovali v článku v časopise Journal of Multilingual and Multicultural Development.

Materiály k přečtení:

Aktuálně připravujeme a testujeme i experimenty na jazykově podmíněné sociální preference v batolecím a školním věku.