Náš výzkumný tým se zaměřuje na tři hlavní oblasti v psycholingvistice, neurolingvistice a kognitivních vědách:
1. osvojování mateřského jazyka napříč celým životem, 2. učení se dalším a cizím jazykům, 3. dynamika jazyka napříč dialekty, sociálními interakcemi a v neposlední řadě emocemi (protnutí se sociolingvistikou).
Speakinlab vede Kateřina Chládková, MA, Ph.D.
Mateřský jazyk napříč životem
Mateřský jazyk se učíme celý život. Zkoumáme zejména mluvenou řeč či jazyk u neslyšících, z různých perspektiv napříč celým životem, porozumění i produkci.
- Osvojování řeči před narozením (v děloze matky)
- Sledování vývoje řeči v prvních letech života u kojenců a batolat
- Jak učení ovlivňuje tzv. baby talk nebo motherese, aneb speciální řeč zaměřená na děti ze strany dospělých?
- Dospělý a mateřský jazyk: jak si jazyk osvojujeme během celého života? Jak adaptujeme další smysly, díky kterým vnímáme jazyk (kromě sluchu i např. zrak)?
- Slyšící a neslyšící: Jak se učí jazyk neslyšící děti nebo děti, co mají kochleární implantát? Jaký je například rozdíl mezi tím, jak slyšící a neslyšící odezírají ze rtů?
- Mezidruhová variace: co nás odlišuje od zvířat, která mluví? Jak se např. liší řeč papoušků a řeč lidská?

Učení se dalším a cizím jazykům
Naučit se další jazyk, vedle našeho rodného, je těžký oříšek. Zkoumáme především zvukovou stránku cizího jazyka, nicméně získané poznatky aplikujeme do návrhů strategií a metod učení se dalším jazykům pro ZŠ a dospělé.
- Jaký je vliv rodného jazyka na učení dalších jazyků? Jaké jsou rysy cizího přízvuku?
- Jak si člověk posouvá hláskové kategorie, když se učí nový jazyk? Jak cizí jazyk může ovlivnit mateřštinu?
- Jaká forma učení či tréninku je nejlepší pro učení se cizího jazyka?
- Jak poznatky z učení se cizího jazyka můžeme použít pro vývoj metody výuky cizího jazyka na ZŠ?

Jazyk, sociální interakce a emoce
Jazyk se učíme, abychom se dorozuměli se svým okolím a byli součástí komunity. Zkoumáme, jak dialekty, způsoby řeči, ovlivňují vnímání druhých a sociální postoje k různým mluvčím napříč celým životem. Zároveň se zabýváme i emocemi a emocionální řečí.
- Jak je přízvuk či dialekt součástí naší kultury a sociální identity?
- Jak přízvuk mluvčího ovlivňuje výběr kamaráda u dětí?
- A co u dospělých; jak přízvuky a dialekty ovlivňují sociální postoje či utvořené stereotypy?
- Jak člověk (kognitivně) zpracovává emočně zabarvená slova oproti těm neutrálním?
- Jak je vnímán mluvčí s vadou řeči?

Metody na měření jazyka a řeči a teoretické či výpočetní modely
A v neposlední řadě, kromě výzkumných otázek, jsou důležité také metody, jak řeč a jazyk měřit.
Pokud vás zajímají neurometody (EEG, fNirs, MEG), behaviorální experimenty a výpočetní modely či simulace, které používáme ve svých výzkumech (např. modelování raných fází osvojování hlásek); můžete se začíst zde.

Pokud vás projekty zaujali a rádi byste s námi spolupracovali, můžete nás kontaktovat v sekci Kontakt.